NÁŠ REGION
Hoštice na Kroměřížsku patří k nejstarším moravským osadám, zmiňovaných ve známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Byly vždy samostatným statkem, jehož držitelé se velmi často střídali. Z prvních významnějších šlechtických rodů jmenujme domácí vladyky z Hoštic a pány z Kravař, z předbělohorského období pak rody ze Zástřizl a z Háje. Dále se tu udrželi jen rytíři z Hrádku (1561-1613), za nichž je ve vsi připomínána tvrz (vznikla před rokem 1480, ale patrně v období česko-uherských válek zpustla a teprve později došlo k její obnově). Ani po třicetileté válce se situace v oblasti častých majetkových převodů Hoštic nezměnila, k obratu došlo až ve druhé polovině 17. století. Obecní typář vznikl již v roce 1677, za vlády barona Mořice Ledenického z Ledenic. Nesl obraz listnatého stromu se dvěma sekerami po stranách a po obvodu českou legendu, provedenou majuskulním písmem - PECZET . WOPECNI . HOSSTICKA . 1677 . Jeho otisky se dochovaly v Matrice výnosu pozemkového z roku 1820.
(www.levnezdomova.cz)
Hoštická tvrz byla vybudována v první polovině 14. století, kdy tu sídlili vladykové z Hoštic (v roce 1341 Mikuláš z Hoštic). Tvrz zanikla za válek česko-uherských, neboť v roce 1480 se připomíná jako pustá (nazývána tvrziskem). Stávala v místech dvora. Byla však opět brzy obnovena po roce 1530, kdy Hoštice tvořily vlastní statek, spravovaný nejdříve Janem Francem z Háje a od roku 1546 rodem ze Zástřizl. Vesnici v roce 1643 zpustošili Švédové natolik, že byla z velké části pustá. Tehdy, ne-li dříve, zanikla také tvrz. Na jejím místě byl koncem 17. století postaven jednopatrový barokní zámek (první zmínka o něm pochází z roku 1766), přebudovaný v roce 1788 v rokokovém slohu. V klasicistním stylu byla zámecká budova upravena počátkem 19. století. Od roku 1875 drželi Hoštice hrabata Dubští z Třebomyslic ze zdislavické větve. Z tohoto rodu pocházela také rakouská spisovatelka Marie Ebner-Eschenbach, rozená hraběnka Dubská (1830-1916), která v zámku bydlela a také zde tvořila. Kaštanové aleje blízko zámeckého parku byly v r.1945 prohlášeny za státní kulturní památku, jejich stáří se odhaduje na 200 let.
Zámek je dnes opraven a ve velmi dobrém stavu - je to patrová jednoduchá budova; na čelní straně s vystoupeným balkónkem, podepřeným v přízemí sloupky. V zámeckém komplexu je vzácný erb, atika, strop se zlacenými řezbami, hospodářská budova, kašna, hrobka Geislerové - Thurkheimové.
(www.hrady.cz)
Litenčické vrchy jsou kopce oddělující Politaví pod Chřibskými kopci na jihozápadě od úrodných nížin Hané na severu. Krajina je kromě lesních porostů na vrcholcích táhlých kopců plná sadů s mnoha odrůdami ovoce, polí a luk se zemědělskými usedlostmi, ale také s množstvím pozůstatků po menších šlechtických rodech - zámečky na místech starých tvrzí. V kraji najdete také množství kostelů, kapliček, božích muk.
(www.trasovnik.cz)